Alois Rašín

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:04, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

18.10.1867 Nechanice v Pokrkonoší 18.2.1923 Praha Pohřben na Olšanech

PD s portrétem,J.Fiala 1925 Žitná 562/10



Český právník a politik.Byl vězněn v procesu s tzv."Omladinou" (1893).Za l.svět.války člen protirakouské ilegální skupimy "Maf- fie".Roku 1915 odsouzen k smrti,1917 amnestován.Jeden z pěti "Mužů 28.října" při zrodu ČSR. Ministr financí 1918-1919,a 1922- 1923.Dne 5.ledna 1923 byl na něj spáchán atentát,jemuž podlehl.


"Občanstvo nekoná své povinnosti a spoléhá ve všem jen na úřady.Dnes

nesmí se dělat politika třídní,máme dost času přemýšlet o tom,jaká má být republika,zda socialistická či jiná.Dnes musí býti republika lido- vá,aby v ní vládl celý národ tak,aby všichni šli za myšlenkou čistoty života,potírání korupce a ozdravění od rakouské choroby."

                                         A.Rašín zjara 1919



     Vyšel před devátou zrána s aktovkou a a doutníkem v ústech z domu

v Žitné č.3 (nyní 10) a když přišel k autu,třeskly dva výstřely.Syn Ladi- slav a lékař,který v domě bydlel,vyběhli."To má člověk za poctivou práci", sykl Rašín,když jej zvedali ze země.Kulka mu projela pravým bokem,zasáhla plícní lalok a přerazila mu páteř.Tři týdny bojoval v podolském sanatoriu se smrtí.

     Zemřel v neděli v 13.45 hod.A pak jej velký průvod lidí vyprovodil

z panteonu Národního muzea na Olšany,kde byl podle přání zpopelněn.Devate- náctiletý akvizitér pojišťovny,anarchista Josef Šoupal se přiznal,že stří- lel,aby zastrašil politickou reakci,kterou viděl i v Rašínovi.Ve vřavě, jež se strhla 19.března 1923 v Národním shromáždění,byl většinou koali- čních stran přijat zákon "Na ochranu republiky",který platil po celou repu- bliku.

     Rašín "neměl politiku za divadélko" asi proto,že sám byl "..činná,

drsná,energická povaha",napsal F.Peroutka.Měl po otci,nechanickém peka- ři,který rozpoznal v devátém dítěti talent a poslal jej na hradecké gymna- sium.Pak radikální mladík obhájil v Praze doktorát práv a 25.září 1891, v době slavnostního vítání císaře Franz Josefa I. v Praze,vydal spisek "České státní právo".Policie knížku okamžitě zkonfiskovala a obvinila čtyřiadvacetiletého právníka z opovrhování státním svazkem v Rakousko- Uherské říši,z urážky jeho veličenstva,a rovněž ,že "radikální vlastenci" (tak si policie nadepsala fascikl),čili česká mládež,si dovolila hlasitě žádat státní české právo.Rašín se dopustil podle policie ještě trestných činů kritiky klerikálů,čili rakouských ideologů,Němců za útlak češtiny i kritiky zákonodárství zájmových skupin.

     To všechno mladým,radikálním Čechům spočítali v inscenovaném procesu

s tzv."omladinou",jež prý zorganizovala protistátní skupinu,což dosvědčil konfident Mrva.Dne 6.září 1893 poslal soud s tzv."Omladinou" 76 mladých českých chlapců až na 2 roky do věznice na Bory a Rašínovi navíc ke dvěma rokům vězení odňali titul doktora práv.

     Raším se po studiu zabýval národohospodářstvím a mladočeský protago-

nista prof.Kaizl jej inspiroval rovněž ke studiu finančnictví.Už v roce 1901 Rašín kandidoval za mladočechy do Říšského sněmu.V té době našel spo- lečný nacionálně politický jazyk s Karlem Kramářem,za jehož nacionální stranu byl v roce 1911 zvolen do Říšského sněmu.

     Výstřelem v Sarajevu 1914 si Srbové vyřidili účty za rakouskou ane-

xi své země.Jenže smrt následníka trůnu Ferdinanda d´ Éste byla podnětem nejen k trestu viníkům,ale signálem pro válku.Masaryk,Beneš a Štefánik za této války vedli v emigraci boj o samostatnou ČSR a doma vznikla v ro- ce 1915 ilegální protirakouská organizace "Maffie".Dala si za úkol,získá- vat důležité údaje o tajných jednáních Rakouska s Německem a o všem,co by- lo důležité pro informaci zahraničního odboje.

     Dne 12.července 1915 rakouská policie zatkla Rašína,Kramáře a sokol-

ského starostu Scheinera za protirakouské pikle,postavila je před vojen- ský soud,což znamenalo rozsudek smrti.Smrt stařičkého Franz Josefa I. u něhož čekal rozsudek smrti na podpis,zachránila třem českým politikům život.Nástupce císař Karel byl situací přinucen vyhlásit amnestii a tře- baže usiloval o zachování monarchie,nezadržel její pád ani nabídkou rakou- ské federace,o níž Češi usilovali už v roce 1848.

     Tři české odsouzence,kteří se vrátili domů v červenci 1917, národ

uvítal jako národní hrdiny.Rašín sedl k rozpracovanému rukopisu publikace "Národní hospodářství",v němž vyložil svou představu samostatného Česko- slovenska.Zformuloval 3 úkoly: l) připravit státní převrat, 2) zpracovat soubor hospodářských opatření, 3) připravit veřejné mínění na autoritu zákonodárného sboru a vlády.

     "Čsl.státoprávní strana" (pak národní),v níž Rašín působil,prefero-

vala pokrok a demokracii při zachování soukromého vlastnictví,sociálního programu státu a samosprávy.Rašín byl duší v Národním výboru,který vznikl 6.ledna 1918 a sepsal jeho provolání o sebeurčení národů.Hned po vyhlášení samostatné Československé republiky byl Rašín zvolen 14.11.1918 ministrem financí.Začal svou funkci měnovou reformou,čili osamostatněním čs.měny tím,že rakouské peníze byly okolkovány,aby zbrzdily obrovskou inflaci. Provedl soupis jmění obyvatel kvůli určení majetkových dávek,což se neo-

bešlo bez konfliktů.

     V červnu l919 Národní demokraté prohráli volby a nastoupila vláda

Sociální demokracie.Rašín se proto dostal zpátky do funkce ministra finan- cí až po dalších volbách.Jezdil opět na ministerstvo financí do Clam-Galla- sova paláce až do tragického dne 7.října 1922.V politice to snad jinak ne- může chodit,než se vzájemně obviňovat a tím dezorientovat lidi.Rašína po- mlouvali jako finančního diletanta,protože prý mezinárodně zpevněná koru- na neodpovídala své kupní síle doma.Rašín to věděl a proto vyhlásil neú- stupně heslo: hlavně šetřit a odstavit od válu ty,kteří příliš rychle zbo- hatli.Volal po poctivé práci.Legionáře pobouřil,protože řekl zpříma,že natahují dlaň za své zásluhy v nevhodném čase.Pak sáhl i na platy státních zaměstnanců.

     Mladík Šoupal u soudu prohlásil, "..že nechtěl Rašína zabít,ale jen

ho vyřadit z činnosti a tím zabít Živnobanku..". Rašínovi bylo šestapa- desát roků,když zemřel a stejně bylo Šoupalovi,když jej propustili z věze- ní v roce 1942.Změnil si jméno a zemřel roku 1959.



PD,St.Sucharda,F.Fiala b.r. Dělnický dům v Bráníku (odstraněno)

PD,1931 na mohyle v Divoké Šárce,poblíž rest."Čertův mlýn" (odstraněno za okupace)- zde se scházel ve válce s Kramářem a Sýsem