Augustin Pechlát

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

26. 8. 1877 Praha 30. 9. 1941 Praha Zastřelen Němci v ruzyňské věznici PD s portrétem, K. Štípl 1945 Revoluční 1247/22

Náčelník Československé obce sokolské. Znalec Tyršova díla a jeho vykladač. Jeden z iniciátorů protifašistického odboje sokolské organizace.

Národní divadlo shořelo 12. srpna 1881 a 12. června 1882 se Sokolové ze Střeleckého ostrova dívali, jak se z ohořelých trosek zvedá v nové kráse. Konal se I. všesokolský slet, kdy Tyrš bez hudby jen ukazovátkem řídil 1600 cvičenců 1. všesokolského sletu. Pechlát byl pětiletým capartem, který běhal Na Františku mezi kameníky, s nimiž otec otesával kvádry. Ale přešlo třináct roků a osmnáctiletý Pechlát cvičil v roce 1895 na III. všesokolském sletu na Letné. Student malostranského gymnázia hrdě pomrkával k náčelnickému můstku, odkud slet řídil Jindřich Vaníček, který právě přijel ze sokolského vystoupení v Paříži a přivezl několik medailí. Ale co víc. On i jeho bratr Karel, jemuž říkali "sokolský písmák", chodili do stejného malostranského gymnázia jako on. Hltal Karlovy články o Tyršovi, o jednotě těla i ducha, čili antické tzv. kalokagathie, jež v Řeku vypěstovávala v mladících hrdého ducha a zdravé tělo. Vaníčkovi začali chodit do smíchovského Sokola, Pechlát do Sokola v Karlíně. Byly to nejlepší jednoty. Pak 10. října 1897 ukončil malostranské gymnázium 10. října 1897 a nebylo sokolské akce, v níž by nebyl. Byl zanedlouho cvičencem i cvičitelem a začas se vyšvihl do štábu sokolských funkcionářů. Bohatá publicita Karla Vaníčka mu přinášela nejen vědomosti o sokolských zásadách, ale "sokolský písmák", jak Karlovi říkali, nabízel i pohledy do filosofie a dějin. V tom čase Pechlát žil sokolstvím a o málo starší libeňák Karel Hlaváček, napsal dokonce sbírku veršů "Sokolské sonety". Sokol vydával různá periodika, tehdy především o problematice cvičitelství. Podobných sokolských nadšenců bylo už dost a dost, ale vedení si povšimlo, že mladý Pechlát, který byl skvělým cvičitelem, může být velmi užitečným členem redakce periodika "Sokolský cvičitel". Po V. všesokolském sletu v roce 1907 začal Pechlát v sokolských jednotách prosazovat, aby se do výuky do programů cvičitelských škol zařadily i vzdělavatelské předměty. Musel však držet sokolskou vášeň u zdi, protože měl starosti rovněž o obživu rodiny. Velmi toužil po vysokoškolském vzdělání, ale nevešlo se do života. I kdyby na ně měl peníze, nezbýval mu čas, proto je stále odkládal zrovně jako jeho vzor Jindřich Vaníček. První světová válka prokázala, že sokolství vrostlo do povědomí národa a na italské frontě vznikla zásluhou sokolského funkcionáře Jana Čapka sokolská jednotka, předchůdkyně legií. A po válce se v roce 1920 na Letné sešel ten nejkrásnější, nejsvobodnější - VII. všesokolský slet, jemuž přihlíželi prezident Masaryk, poslanci i vláda a do jásotu poprvé zazněl Sukův "Sokolský pochod" na slova S. Čecha. O tomto sletu vyšla důstojná publikace s podrobným textem a spoustou obrázků fotografů i malířů Blažíčka a Kalvody. Pechlát, který byl v tom čase zaměstnancem Pražského magistrátu, se k místu svého dětství do Revoluční ulice poblíž Vltavy. Tehdy už v sokole zastával ústřední funkce. Na VIII. sletu v roce 1926 už nestál na náčelnickém můstku JUDr. Jindřich Vaníček, ale jeho místo "obsadil" ve své padesátce Pechlát. Teprve po dvou letech si 26. 10. 1928 přinesl z filozofické fakulty svůj doktorský diplom. Téma jeho disertace nemohlo být jiné než sokolské: "Psychologie tělesných cvičení". Dr. M. Tyrš kdysi napsal jako estetik a filosof světově ojedinělou práci o estetice masových cvičení, Pechlát sáhl do jejich psychologických souvislostí. Česká národní "kalokagathie" byla jeho zásluhou prozkoumána nejen estetickými zřeteli, jak to učinil Tyrš, ale byla zkoumána psychologickými měřítky. A potřeba k tomu přidat další podivuhodnou skutečnost. Stránku zdravotních důsledků a proměn kdysi zkoumal na sokolech i světově proslulý vědec Jan Evangelista Purkyně. Svět 20. století zrodil hrůznou "teorii" o nadřezenosti arijců a Hitler tuto vábničku spojil s touhou lidí po obživě, kterou světová hospodářská krize vyvolala. X. všesokolský slet v roce 1938 už probíhal v ovzduší nebezpečí anexe českých zemí Němci. Sotva se svoboda Čechů vylízala z plenek pobělohorského času, byla tu nová hrozba zahubení národa. To lidi stmelovalo, ale bohužel také rozdělovalo. Nad cvičící sokoly X. sletu na Strahově vylétla letka světového mistra akrobacie Fr. L. Nováka a po jejim mistrovském vystou na konci Pecháčkovy skladby "Přísaha republice" stadion povstal a zahřměl "Přísaháme!". Pechlát byl přitom a byl u prvních kroků obrany ČSR proti okupaci. Sokolové vyměnili vedení Sokola a do čela ilegálního vedení nastoupil starosta Josef Truhlář a Pechlát jako náčelník. Ustavili ilegální pětku a komisi pro spojení se župami. Pechlát ustavoval hlídky, spojky a hledal způsob kontaktů s odbojem. Říšský protektor Heydrich na důvěrném shromáždění novinářů řekl o divizním gen. H. Vojtovi, vedoucím vojenského odboje "Obrana národa", řekl: "Generál Vojta jednal s vedoucími sokolskými funkcionáři, mimo jiné se zemským náčelníkem Pechlátem". Síť konfidentů se dopátrala sokolského odboje, Sokol zakázali s v únoru 1940 gestapo zatklo sokolské vedení, Pechláta 3. 7. 1941 v jeho poděbradské vile. Byl popraven v Ruzyni.