František Halas a František I. Rakouský: Porovnání stránek
m (naimportována 1 revize) |
pantheon>Tomáš Gardelka m (naimportovány 2 revize) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | 12.2.1768 Florencie | |
− | + | 2.3.1835 Vídeň | |
− | + | Kapucínská krypta Habsburků" ve Vídni | |
− | + | Pomník,arch.J.O.Kranner,soch.J.Max,J.K.Bohm 1844-6 | |
− | + | Smetanovo nábřeží | |
− | ''' | + | '''Rakouský císař,který vládl 43 roků.Jeho kancléřem se stal K.W.Nepomuk Lothar Metternich a presidentem policie Josef Maria Sedlnitzký.Udržel tuhý policejní režim,jimž se prodíraly revoluční změny doby i výhonky českého národního obrození.''' |
− | ''" | + | ''"Nyní panují nové idee,které nemohu schvalovat a nikdy jich neschválím... já nepotřebuju učenců,nýbrž dobrých občanů...Kdo mně slouží,musí učinit,co nařizuji.Kdo to neumí nebo přichází mně s novými ideami,ten může jít,nebo já jej odstraním."'' |
− | + | František I. k profesorům lycea v Lublani | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | + | Císař Leopold II. svému bratru Josefu II. vytykal,že je zbrklý,uspě- | |
− | + | chaný,male a ten mu vracel úšklibkem o úzkostlivém opatrníkovi.Josef si | |
− | + | přál mít nástupce svého typu,který by pokračoval v osvícenské reformě | |
− | + | na šest tisíc svých patentů.Bratr měl syna Františka a tak se upnul na je- | |
− | + | ho výchovu a připraví jej k vladařské moci.Svěřil jej do výchovy ve Flo- | |
− | + | rencii a tam do bázlivého mladíka a nasoukávali vše možné.Ale chlapec byl | |
+ | uzavřený,zamlklý a strýc nerozpoznal,že skrývá bázlivost.Strýc jej dvakrát | ||
+ | vzal ke gen.Laudonovi do bitvy s Turky,jenže to byla první a poslední Fran- | ||
+ | tiškova bitva,kterou viděl. | ||
− | + | Josef náhle zemřel,nastoupil bratr Leopold II.,který skonal po dvou | |
− | + | letéch a v roce 1792 císařskou moc převzal císař František II. Ten měl je- | |
− | + | dinou představu vlády,pramenící v habsburské tradici: "semper eadem",čili | |
− | na | + | zachovat vše postaru.Otec si byl jeho nezpůsobilosti k vládě vědom,a po- |
− | + | věřil jej vedením státní administrativy.František usedl do velké pracovny | |
− | + | s dlouhým stolem,pečlivě srovnával spisy a proseděl mezi folianty císařské- | |
− | + | ho paláce dlouhé hodiny.Podle rady administrátorů srovnával spisy do hromá- | |
+ | dek na bezproblémové,ty podepsal a nepříjemné,ty odkládal.Ale četl poctivě | ||
+ | všechno,hlavně s velkým zájmem dopisy lidí,jež tajně chodily přes síto cen- | ||
+ | zury. | ||
− | + | Na jeho habsburském vysunutém spodním ustrnul spokojený,dobrácký vý- | |
− | + | raz.V roce 1846 mu spokojená šlechta odhala gotický pomník s jeho postavou | |
− | + | na komi,ktreou v bouřlivém roce vzniku ČSR 1918 Češi uložili do lapidaria | |
− | + | Národního muzea.Když se po roce 1989 vrátil šlechtě majetek,ozval se stráž- | |
− | + | ce lapidaria s návrhem,aby byl František na piedestál vrácen,jelikož nikomu | |
− | + | nikdy neublížil. | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | + | František především reorganizoval policejní aparát,protože stále je- | |
− | + | ště po Evropě planuly jazyky francouzské revoluce.Dbal o to,aby se bez okol- | |
− | + | ků stíhaly revoluční náznaky.Zdokonalil dvorský policejní aparát,zpřísnil | |
− | + | cenzuru dopisů,novin,knih a protkal říši cenzurnímu institucemi.Hned v ro- | |
+ | ce 1793 zakázal tajné spolky,včetně čtenářských místnosti a spolčování vů- | ||
+ | bec zakázal. | ||
− | + | Především nechal sledovat francouzské emigranty v Rakousku a ro- | |
− | + | ku 1794 nechal pozatykat stovky členů vídeňských a uherských diskusních | |
− | + | spolků vůbec a 20 údajných "jakobínů" nechal popravit.Císař Svaté říše | |
− | + | římské národa německého František II. nechal v roce 1796 zkomponovat stát- | |
− | + | ní hymnu a geniální skladatel Josef Haydn napsal známou hymnu :"Zachovej | |
− | + | nám,Hospodine,císaře a naši zem".Melodii převzalo Německo a zpívalo svou | |
+ | hymnu "Deutschland,Deutschland uber alles".Hospodin Františka zachoval | ||
+ | u vlády 43 roků,čili do roku 1835. | ||
− | + | Evropu postihly krvavé dějiny.Začal ji dobývat Napoleon a svou vojen- | |
− | + | skou náruč rozpřáhl na Evropu,Rusko,ba i střední východ.Proměňoval hranice | |
− | + | podle svého přání.Napoleon slavil vítězství v "bitvě tří císařů" 2.12.1805 | |
− | + | u Slavkova nad rusko-rakouskými vojsky a přinutil poražené podepsat 26.12. | |
− | + | 1805 v Bratislavě mír.Rakousko se zmenšilo a František zůstal císařem | |
− | + | ve zmenšené říši.To už byla nová,jiná monarchie a proto se v ní František | |
− | + | stal císařem Františkem I.Způsob vlády byl stejně policejní a mladý Pala- | |
− | + | cký posílal ješět mnohem později osobní korespondenci po známých,protože | |
− | + | říšská pošta zůstala ve stejném stavu.Policejní ředitel ve Vídni hr.Sedl- | |
− | + | nický se netajil,že každé národní spolčování zavání revolucí. | |
− | + | František prohral všechny války a nedbal rady bratra Karla i věrného | |
− | + | generála Radeckého,kteří mu radili reorganizaci armády.Proto šla rakouuská | |
− | + | armáda od porážky k púrorážce:byla poražena u Fleurs (1794),u Merenga (1800), | |
− | + | u Slavkova (1805) a František musel už roku 1797 uzavřít mír v Campoformiu | |
− | + | a uznat Napoleona,1801 podepsat mír v Luneville,kdy Rakousko ztratilo území | |
− | + | v Porýni a v Itálii.Svatá římská říše zůstala od 6.8.1806 "velkou" jenom | |
− | + | císařským titulem. | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | + | František uposlechl dobré rady v jediném: odvolal neúspěšného hr.Sta- | |
− | + | diona a předal moc státu do rukou ambiciozního pleticháře J.K.Metternicha. | |
− | + | Ten aby zachránil alespoň něco,obstavil říši mírovými dohodami a různými | |
− | v | + | aliancemi.Musel pro smír s Napoleonem obětovat Františkovu dceru Marii Lui- |
− | + | su do harému Napoleonových manželek,ale zprvu přestrašená dívka prý našla | |
− | + | v manželovi zalíbení. | |
− | + | Vysílena říše musela roku 1811 vyhlásit státní bankrot.Velký Napole- | |
− | na | + | onův pochod na Rusko v roce 1812 doprovázel se svým vojskem i rakouský |
− | + | generál Karel Schwarzenberg,ale 27.června 1813 už Rakousko podepisovalo | |
− | + | "tajné reichenbašské smlouvy",aby se mohlo připojit k protinapoleonské koa- | |
− | + | lici.Od září 1814 do června 1815 byl Metternich v čele vídeňského kongre- | |
− | + | su,na němž se uspořádávaly evropské poměry po Napoleonově porážce.Franti- | |
− | + | šek I. v této ohebné taktice svého ministra hrál druhé housle,ale přijal | |
+ | je docela rád. | ||
− | + | císař však naplnil odkaz rodu,rozmnožit habsburský rodokmen po vzo- | |
− | + | ru babičky Marie Terezie,jež měla 16 dětí.Zplodil s třemi ženami 13 potom- | |
− | + | ků.V roce 1830 zabouřilo revolucí z Francie,která vyhnala ze země krále | |
− | + | Karla X. a František mu v Praze poskytl na Hradčanech vznosný azyl.Revolu- | |
− | + | ce byla znovu potlačena,ale každý její krůček osvobozoval evropské národy | |
− | k | + | k lidským právům. |
− | |||
− | |||
− | + | Když v roce 1846 chtěly české stavy vzdát Františkovi hold za jeho | |
− | + | vládu "semper aeadem",čili,že zůstalo vše postaru,Palacký navrhoval,aby | |
− | + | dala zbudovat na nábřeží Vltavy spíše "Francisceum",čili budovu pro kultu- | |
− | + | ru.Šlechta zbudovaly památník idolu své jistoty.Postavil jej arch.J.Kranner | |
− | + | v gotické podobě,jež připomíná jeho účast na dostavbě katedrály sv.Víta. | |
− | + | Na Smetanově nábřeží stojí gotická věž s kašnou.Sochař Josef Max se svým | |
− | + | žákem J.Bohmem zpodobili císaře na koni.U paty věže je v kruhu rozestavě- | |
− | + | no 16 alegorií českých krajů,mezi nimiž sedí dívka symbolizující Prahu. | |
+ | Pod baldachýn zvedli 8 alegorických plastik: orby,hornictví,vědy,umění,ob- | ||
+ | chodu,průmyslu,míru a hojnosti.František I. na koni stál uprostřed. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Pro český národ je císař František I.symbolem habsburkého útisku a | ||
+ | u zrození ČSR byl František I.na koni uložen jako dílo skvělých mistrů | ||
+ | do lapidaria.Český národ mu neměl zač děkovat. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | [[Category:Pražský pantheon]] |
Verze z 11. 2. 2017, 23:09
12.2.1768 Florencie
2.3.1835 Vídeň
Kapucínská krypta Habsburků" ve Vídni
Pomník,arch.J.O.Kranner,soch.J.Max,J.K.Bohm 1844-6
Smetanovo nábřeží
Rakouský císař,který vládl 43 roků.Jeho kancléřem se stal K.W.Nepomuk Lothar Metternich a presidentem policie Josef Maria Sedlnitzký.Udržel tuhý policejní režim,jimž se prodíraly revoluční změny doby i výhonky českého národního obrození.
"Nyní panují nové idee,které nemohu schvalovat a nikdy jich neschválím... já nepotřebuju učenců,nýbrž dobrých občanů...Kdo mně slouží,musí učinit,co nařizuji.Kdo to neumí nebo přichází mně s novými ideami,ten může jít,nebo já jej odstraním."
František I. k profesorům lycea v Lublani
Císař Leopold II. svému bratru Josefu II. vytykal,že je zbrklý,uspě- chaný,male a ten mu vracel úšklibkem o úzkostlivém opatrníkovi.Josef si přál mít nástupce svého typu,který by pokračoval v osvícenské reformě na šest tisíc svých patentů.Bratr měl syna Františka a tak se upnul na je- ho výchovu a připraví jej k vladařské moci.Svěřil jej do výchovy ve Flo- rencii a tam do bázlivého mladíka a nasoukávali vše možné.Ale chlapec byl uzavřený,zamlklý a strýc nerozpoznal,že skrývá bázlivost.Strýc jej dvakrát vzal ke gen.Laudonovi do bitvy s Turky,jenže to byla první a poslední Fran- tiškova bitva,kterou viděl.
Josef náhle zemřel,nastoupil bratr Leopold II.,který skonal po dvou letéch a v roce 1792 císařskou moc převzal císař František II. Ten měl je- dinou představu vlády,pramenící v habsburské tradici: "semper eadem",čili zachovat vše postaru.Otec si byl jeho nezpůsobilosti k vládě vědom,a po- věřil jej vedením státní administrativy.František usedl do velké pracovny s dlouhým stolem,pečlivě srovnával spisy a proseděl mezi folianty císařské- ho paláce dlouhé hodiny.Podle rady administrátorů srovnával spisy do hromá- dek na bezproblémové,ty podepsal a nepříjemné,ty odkládal.Ale četl poctivě všechno,hlavně s velkým zájmem dopisy lidí,jež tajně chodily přes síto cen- zury.
Na jeho habsburském vysunutém spodním ustrnul spokojený,dobrácký vý- raz.V roce 1846 mu spokojená šlechta odhala gotický pomník s jeho postavou na komi,ktreou v bouřlivém roce vzniku ČSR 1918 Češi uložili do lapidaria Národního muzea.Když se po roce 1989 vrátil šlechtě majetek,ozval se stráž- ce lapidaria s návrhem,aby byl František na piedestál vrácen,jelikož nikomu nikdy neublížil.
František především reorganizoval policejní aparát,protože stále je- ště po Evropě planuly jazyky francouzské revoluce.Dbal o to,aby se bez okol- ků stíhaly revoluční náznaky.Zdokonalil dvorský policejní aparát,zpřísnil cenzuru dopisů,novin,knih a protkal říši cenzurnímu institucemi.Hned v ro- ce 1793 zakázal tajné spolky,včetně čtenářských místnosti a spolčování vů- bec zakázal.
Především nechal sledovat francouzské emigranty v Rakousku a ro- ku 1794 nechal pozatykat stovky členů vídeňských a uherských diskusních spolků vůbec a 20 údajných "jakobínů" nechal popravit.Císař Svaté říše římské národa německého František II. nechal v roce 1796 zkomponovat stát- ní hymnu a geniální skladatel Josef Haydn napsal známou hymnu :"Zachovej nám,Hospodine,císaře a naši zem".Melodii převzalo Německo a zpívalo svou hymnu "Deutschland,Deutschland uber alles".Hospodin Františka zachoval u vlády 43 roků,čili do roku 1835.
Evropu postihly krvavé dějiny.Začal ji dobývat Napoleon a svou vojen- skou náruč rozpřáhl na Evropu,Rusko,ba i střední východ.Proměňoval hranice podle svého přání.Napoleon slavil vítězství v "bitvě tří císařů" 2.12.1805 u Slavkova nad rusko-rakouskými vojsky a přinutil poražené podepsat 26.12. 1805 v Bratislavě mír.Rakousko se zmenšilo a František zůstal císařem ve zmenšené říši.To už byla nová,jiná monarchie a proto se v ní František stal císařem Františkem I.Způsob vlády byl stejně policejní a mladý Pala- cký posílal ješět mnohem později osobní korespondenci po známých,protože říšská pošta zůstala ve stejném stavu.Policejní ředitel ve Vídni hr.Sedl- nický se netajil,že každé národní spolčování zavání revolucí.
František prohral všechny války a nedbal rady bratra Karla i věrného generála Radeckého,kteří mu radili reorganizaci armády.Proto šla rakouuská armáda od porážky k púrorážce:byla poražena u Fleurs (1794),u Merenga (1800), u Slavkova (1805) a František musel už roku 1797 uzavřít mír v Campoformiu a uznat Napoleona,1801 podepsat mír v Luneville,kdy Rakousko ztratilo území v Porýni a v Itálii.Svatá římská říše zůstala od 6.8.1806 "velkou" jenom císařským titulem.
František uposlechl dobré rady v jediném: odvolal neúspěšného hr.Sta- diona a předal moc státu do rukou ambiciozního pleticháře J.K.Metternicha. Ten aby zachránil alespoň něco,obstavil říši mírovými dohodami a různými aliancemi.Musel pro smír s Napoleonem obětovat Františkovu dceru Marii Lui- su do harému Napoleonových manželek,ale zprvu přestrašená dívka prý našla v manželovi zalíbení.
Vysílena říše musela roku 1811 vyhlásit státní bankrot.Velký Napole- onův pochod na Rusko v roce 1812 doprovázel se svým vojskem i rakouský generál Karel Schwarzenberg,ale 27.června 1813 už Rakousko podepisovalo "tajné reichenbašské smlouvy",aby se mohlo připojit k protinapoleonské koa- lici.Od září 1814 do června 1815 byl Metternich v čele vídeňského kongre- su,na němž se uspořádávaly evropské poměry po Napoleonově porážce.Franti- šek I. v této ohebné taktice svého ministra hrál druhé housle,ale přijal je docela rád.
císař však naplnil odkaz rodu,rozmnožit habsburský rodokmen po vzo- ru babičky Marie Terezie,jež měla 16 dětí.Zplodil s třemi ženami 13 potom- ků.V roce 1830 zabouřilo revolucí z Francie,která vyhnala ze země krále Karla X. a František mu v Praze poskytl na Hradčanech vznosný azyl.Revolu- ce byla znovu potlačena,ale každý její krůček osvobozoval evropské národy k lidským právům.
Když v roce 1846 chtěly české stavy vzdát Františkovi hold za jeho vládu "semper aeadem",čili,že zůstalo vše postaru,Palacký navrhoval,aby dala zbudovat na nábřeží Vltavy spíše "Francisceum",čili budovu pro kultu- ru.Šlechta zbudovaly památník idolu své jistoty.Postavil jej arch.J.Kranner v gotické podobě,jež připomíná jeho účast na dostavbě katedrály sv.Víta. Na Smetanově nábřeží stojí gotická věž s kašnou.Sochař Josef Max se svým žákem J.Bohmem zpodobili císaře na koni.U paty věže je v kruhu rozestavě- no 16 alegorií českých krajů,mezi nimiž sedí dívka symbolizující Prahu. Pod baldachýn zvedli 8 alegorických plastik: orby,hornictví,vědy,umění,ob- chodu,průmyslu,míru a hojnosti.František I. na koni stál uprostřed.
Pro český národ je císař František I.symbolem habsburkého útisku a
u zrození ČSR byl František I.na koni uložen jako dílo skvělých mistrů
do lapidaria.Český národ mu neměl zač děkovat.