František Pecháček

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

15. 2. 1896 Záhornice u Městce Králového 3. 2. 1944 Mathausen Zahynul v německém koncentračním táboře PD, 1947 Jindřicha Plachty 1810/3

Český gymnasta, pracovník Sokola a člen ilegální protifašistické sokolské organizace "Jindra".

"Zde žili a byli zatčeni František Pecháček, vynikající sokolský pracovník, zemský velitel odbojové organizace "Jindra" a jeho choť Milka Pecháčková, umučeni v koncentračním táboře v Mauthausenu. Obětovali životy za svobodu národa." - Text na pamětní desce

V červenci 1920 zazněl na 7.všesokolském sletu na Letné Sukův rázný, vítězný "Sokolský pochod" na verše S. Čecha. S náčelnického můstku zavelel Jindřich Vaníček a holé letenské pláně vyrazilo obilí rukou ožehlých do bronzu. Mezi cvičenci byl i čtyřiadvacetiletý Pecháček z Nové Paky, jemuž úřady vyřizovaly cestovní pas. Dne 10. srpna 1920 jej obdržel a v rubrice povolání měl napsáno: "stavitelský praktikant". Po sletu odjel na Olympiádu do belgických Antverp na gymnastická cvičení. Medaile mu tentokráte ušla jenom o vlásek. Příštího roku jej pozvali na gymnastická cvičení do Francie, na to do Jugoslávie a USA. Už byl přivítán jako známý gymnasta, který se dopracoval mezi světovou špičku. Dva roky po 7. všesokolském sletu jej Praha vítala s velkou slávou, protože na klání v Lublani se stal mistrem světa v gymnastice. Pecháček sloužil v armádě a byl zařazen mezi důstojnický sbor a byl tělovýchovný instruktorem s povinností udržovat armádu v tělesné kondici a hledat nové sportovní talenty. V roce 1925 si Pecháčka vyžádali Angličané, aby jim pomohl vychovat tělovýchovný instruktorský sbor. To však pro Pecháčka neznamenalo, že přestane mezinárodně soutěžit, naopak nescházel na žádném soupeření a z každého si odvezl nějaký metál. Těch metálů, poděkování a nejrůznějších ocenění byla slušná řádka. Vysloužil si nakonec členství v Mezinárodní gymnastické federaci (FIG). Pecháček opustil armádu po deseti letech, oženil se s krásnou náčelnicí karlínské sokolské jednoty Milkou a manželé si pořídili dvoupokojový družstevní byt v Žižkově ulici (J. Plachty) na Smíchově. Oba byli členy ústředí cvičitelského sokolskému štábu. Milka si otevřela v Černé ulici gymnastickou školu a František, který měl za sebou nejen plno mezinárodních gymnastických úspěchů. Působil v Sokole od dětství a nebylo povolanějšího člověka pro sokolský náčelnický štáb. Pecháček se stal vedoucím cvičitelských škol Československé obce sokolské, psal pro cvičence základní návody pro rozmanitá cvičení a publikoval instruktorské návody pro nácvik např. "Příklady cvičebních hodin v tělocvičně". Tím pokračoval v Tyršově tlustospisu podrobných cvičitelských návodů i s vyobrazením. Pecháček stával stával na náčelnickém můstku Všesokolských sletů. V německém pohraničí vybuchly nacionalistické nepokoje a Češi byli vyháněni ze Sudet. V březnu 1938 provedl Hitler tzv. "anšlus" čili připojení Rakouska. Rakouští Němci jej většinou přivítali s velký enthusiasmem. Už 5. března Hitler podepsal tajný příkaz stejný "anšlus", který obdržel krycí název "Fall grun", to znamenalo přepadení ČSR. Přestrašené Francie a Anglie mu "Fall grun" usnadnily 29. září 1938 podepsáním "Mnichovské smlouvy" bez přítomnosti ČSR. Ta legalizovala Hitlerovu okupaci nejen Sudet. Mobilizace čsl. vojsk 23. září 1938 už byla jenom otázkou "být či nebýt", postavit se na odpor německé armádě či ne? Pecháček byl správcem sokolského domu na Malé Straně, když se Hitler díval z Hradčan na "dobytí" Prahy bez výstřelu. Čechům zbyly jen pěsti a hněv. Tehdy Pecháček odvezl svůj Harley Davidson k autopraporu do Milovic a v hodnosti štábního rotmistra byl u 47. pěšího pluku. Kdo a jak zradil své smlouvy s ČSR osvětluje české dějiny, jež jsou jednoznačné. Z 15. na 16. března 1939 vyvrátily německé tanky hraniční zátarasy Československa a Pecháček, který byl náčelník ČOS rychle ukryl sokolské dokumenty. Okamžitě navázal spojení s ilegálními sokolskými skupinami a pomáhal vytvořit tajné zpravodajské sítě. Umožňoval ohroženým lidem útěk za hranice, prostě dělal, co každý český vlastenec. Sokol vstoupil ve svých dějinách už podruhé do ilegality. Poprvé to bylo v 1. světové válce, když Jan Čapek ustavil na italské frontě sokolskou jednotku, jež se stala předchůdkyní čsl. legií. Manželé Pecháčkovi pracovali v ilegální sokolské skupině "Jindra" a od září 1941 se Pecháček stal jejím zemským náčelníkem. Zjara roku 1942 vyskočil nad Čechami první výsadek z Anglie a manželé Pecháčkovi navázali spojení s výsadkem Antropoid, který spadl nedaleko vesnice Nehvizdy s parašutisty Gabčíkem a Kubišem. Kubiš se objevil u Pecháčků, kde se konávaly často schůzky ilegálního sokolské skupiny "Jindra". Po atentátu na říšského protektora Heydricha, který oba parašutisté provedli, Pecháčkovi tušili nebezpečí a odjeli do Nové Paky. Gestapo mělo příliš hodně udavačů a 20. července zatkli i Pecháčkovy. Milku po dvanácti dnech výslechů propustili, ale 8. října ji znovu zatkli. Pravda o jejich účasti na odboji se zřejmě provalila naplno a manželé Pecháčkovi byli 8. ledna 1943 v době stanného práva odsouzeni k trestu smrti ve vyhlazovacím táboře Mauthausenu. Milku popravili s jednatřiceti odbojáři 26. 1. 1943, Františka 3. února 1944.