Karel Slavoj Amerling

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Český pedagog, popularizátor přírodních věd. V roce 1842 založil podle Komenského pansofismu, čili všeobecné moudrosti a vzdělanosti, školu hlavně pro chudou, talentovanou mládež a nazval ji podle Budče, hradu u Kladna, kde se vzdělával kníže Václav. V roce 1848 byl ředitelem první české hlavní školy. V roce 1871 založili se ženou ústav pro choromyslné, později nazván „Ernestinum“, jeden z prvních svého druhu v Evropě. Z knih: „Fauna čili zvířena česká“ (1852), „Knížka o hmyzech“.
„Byl to muž geniální, jehož chybou bylo, že chtěl příliš mnoho na svou dobu.“
— Jan Neruda
Amerling.JPG
Narození a úmrtí
  • 18. 9. 1807 (Klatovy)
  • 2. 11. 1884 (Praha, Hradčany)
Památníky
  • Panská 3/856 (dříve Amerlingův ústav učitelský, dnes Střední průmyslová škola sdělovací techniky), PD
  • Pohřben v Budči
Odkazy

Pro jeho encyklopedické znalosti a nápady mu říkali „Jan Křtitel nové doby“. Snad se v něm nakupily nejlepší vlastnosti rodu, jež v něm v Chudenicích rozvíjel děda a je možné, že i hýřivá květena kolem v něm probudila zájem o taje přírody. Později vzpomínal: „Ideál kněžství opustiti jsem musel, a lékařství vstoupilo na toto místo.“

Z Vídně, kde studoval filosofii, zamířil na za studiem do Prahy, k nezměrně houževnatému přírodovědci J. Sv. Preslovi, který s bratrem, Jungmannem a dalšími vlasteneckými vzdělanci, usiloval o znovuzrození české řeči, ztupené a vyhnané z úřadů, škol, vědy, umění i často z kostelů v pobělohorském čase. Svatopluk si Amerlinga ponechal v přírodovědném kabinetu a ten v roce 1836 udělal doktorát lékařství a přitom komisi předal své studie z „Časopisu českého muzea“ a knížku pro sběratele o české fauně. Pak si jej vzal za tajemníka Goethův přítel, Kašpar Šternberk a Amerling zřejmě už tehdy promýšlel, jak by měla vypadat výchova a výuka českých dětí, samozřejmě na základě Komenského učení pansofismu, čili tak, aby výuka obsáhla rozmanitost a celistvost světa. Amerling tehdy přednášel zdarma o přírodě v aule Klementina a byl vyzván, aby přišel s vědeckými poznatky i mezi ženy, jež se zásluhou mladé Rajské scházely v ordinaci jejího švagra, českého vlastence MUDr. Staňka.

V roce 1839 vybudoval Amerling s přáteli učiliště v Žitné ulici, jež nazval po hradu Budeč, kde se vzdělával sv. Václav. V něm talentované české děti žily zdarma, dostávaly jídlo, měly kabinety, dílny, tělocvičnu, učebnice, jež psali vlastenci i astronomickou pozorovatelnu. To podnítilo česká srdce a umožnilo otevřít učiliště díky vlastencům. Komenského pansofismus realizovaný výukou i vybavením. Na otevření Budče byli Palacký, Šafařík, Presl, Staněk, Frič, Jungmann a stovky dojatých vlastenců. Osud géniů zaniká v tůňkách úzkoprsosti času a lidí a učiliště finančně zkrachovalo a bylo proměněno na činžák. Amerling málem spáchal sebevraždu, nebýt asketicky zbožné Svatavy Michalicové, jež se za něj provdala a „vytáhla“ jej z depresí. Amerling si nedal pokoj a k údivu prof. Purkyně úspěšně léčil lidi prameny v zahradě Budče.

V říjnu roku 1848 byl u založení první české hlavní školy v Panské ulici jako její první ředitel. A pak jej zaujal osud dětských duševních mrzáčků a začal zkoumat příčiny jejich psychické deformace. V roce 1871 založil evropsky ojedinělé „učiliště”, pro něž jeho žena získala podporu „Spolku paní sv. Anny“. Na Hradčanech vznikl „Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny“, do něhož byli přijímáni dospělí i děti. Bylo to málem dvacet roků poté, co zásluhou Amerlinga vznikla „Společnost pro fyziokracii“ (1862), jež zkoumala kvalitu lidské populace. Tehdy z pěti tisíc idiotů pocházelo 40 % z oblasti kolem Malkovic na Slánsku. Amerling přišel na to, že přemíra idiotů ve vesničce má stejnou příčinu jako idiotické jevy habsburského rodu. Čili příbuzenská manželství.

Amerling si duševní mrzáčky nevybíral, přijímal všechny, což ve světě ještě nikdo neučinil. Měl v ústavu mrzáčky žijící duševně v jiném světě (např. třicetiletý muž se neustále točil, dvanáctiletá němá a nevidomá seděla a slintala). Když v roce 1879 „Ústav“ navštívili členové Spolku lékařů českých byli překvapeni, protože Amerling objevil mezi idioty talenty na vyřezávání, šití atd. Mrzáčkům jihl zrak, když k nim Amerling laskavě promlouval. Oživoval zmrzačelé mozky, hledal příčiny jejich debility. „Čím lépe se člověčenstvu povede, tím více budou mizeti percenty idiotů, kreténů, narozených slepců, hluchoněmých, k samovraždě a chorobám náchylných lidí,“ napsal. To je rovněž Amerlingův sociální odkaz lidskému společenství a hlavně těm, kdo si berou na bedra těžký úkol zachování lidského rodu.