Kryštof Dientzenhofer

7.7.1655 Guggerhof v Bavorsku

20.6.1722 Praha

Pohřben v kostele sv.Maří Magdaleny,

v roce 1784 převezen na Malostranský hřbitov

PD, společná se synem a prof.J.Eiseltem, 1962

Hellichova 455/5

Barokní stavitel.Z bavorského políra vyrostl v jednoho z významných českých barokních tvůrců.Ze staveb:průčelí sv.Mikuláše na Malé Straně, kostel sv.Markéty v Břevnově,klášter a kostel v Teplé,dům "U zlaté lilie" na Malém rynku a další stavby po Čechách.

V září roku 1701 žaloval Kryštof svého kolegu z cechu na Malé Stra- ně Mikuláše Šumana,který jej v opilosti prohlásil za "fušera".Na takovou urážkou by zrudlo i čisté nebe neřkuli mistr,který se mohl vykázat řadou staveb.Šuman musel u soudu zaplatit 7 zlatých a veřejně urážku odvolat. Copak mohl Kryštof za to,že rodina bavorkých polírů neměla školy.Měla ta- lenty a Kryštof byl snad největším. Měl v sobě obrovskou fortelnost celého pověstného rodu polírů.Po staletích badatelé hledali důkazy o Kryštofově odborné způsobilosti,ale v archivech se nenašlo nic konkrétnějšího,vždycky se ve smlouvách s nim mluvilo o stavebních pracích.

Od roku 1687 byl Kryštof malostranským měšťanem.Do Prahy přišel z Bavor mnohem dříve a s nim přitáhlo pět bratrů a sestra.Prostě hledali nový domov po věčných toulkách někam a odněkud.Zápis v matrice ve sv.Miku- láši ze 3.března 1685 říká,že měl řádnou živnost a čtyři děti.Tn nejtalen- tovanější byl třetí syn Ignác Kylián.

Kryštof nabyl fortelu na stavbách v Bavorsku.Musel se do Bavor po příchodu do Prahy načas s bratrem Jiřím v roce 1690 načas vrátit,aby tam dokončili přestavbu kláštera a kostela ve Waldsassenu.Bavorský polír zřejmě oiplýval přirozenou tvůrčí invencí,byl to talent,ale neměl teore- tickou průpravu.Přestože řídil a prováděl po Čechách stavby.Datace těchto staveb prozrazuje Kylianovo profesní tuláctví.

Po staviteli Leuthnerovi převzal v Chebu stavbu pevnosti,což je do- loženo dokumenty.Rovněž je identifikovatelná jeho práce na stavbě zámku v Ostrově u Karlových Varů,ale tím nejznámnějším jeho dílem v té době je

dostavba kláštera v Teplé u Marianských lázní a stavba kostela v pozoruhod- ném městečku Úterý nedaleko.Rovněž kaple na romantické Skalce u Mníšku je Kryštovovým dílem.

V pozdější době si v Praze na Malé Straně zakoupil nevelký dům,který stál v dnešní Hellichově ulici a později si jej přestavěl a bydlel v něm s rodinou do konce svého života.Církev i šlechta mu s důvěrou svěřovaly významné stavby,jež v druhé půli 17. a ve století 18. doslova převlékly gotickou Malou Stranu v barokní perlu.Koneckonců zbohatlá pobělohorská šlechta a církev si mohly dovolit důstojnou reprezentaci.

Je prokazatelné,že Kryštof dokončil kostel sv.Maří Magdaleny,který stál na Malé Straně vedle jeho domu a byl za Josefa II. zrušen a přesta- věn na kasárna,později na poštu a pak na četnické velitelství.Dnes je v něm státní archiv.Započal práce na rozšiřování kaple Narození Páně v Lo- retě,kterou dokončil jeho syn Ignác Kylián.Jeho zkušenou ruku prozrazovala dnes už neexistující brána na Brusce,kterou stavěl dva roky před svou smr- tí.Není prý dost průkazné jeho autorství kostela sv.Petra a Pavla na Zde- raze nebo paláce Lobkoviců,jež mu bylo přisuzováno.

Svou účast rozhodně měl v začátcích stavby sv.Mikuláše na Malé Straně nebo v benediktinském klášteře v Břevnově.Obě stavby jej přežily a převzal je po jeho smrti syn Ignác.Jeho fortelný rukopis je patrný na domě praž- ského profesora lékařské fakulty Jana Františka Lowa z Erlsfeldu,jemuž postavil dům na Horním malostranském náměstí.Byl to onen učený lékař,který zodpovídal za organizaci zdravotní služby ve dvou morech v Čechách (1680 a 1713-14).Vynikl knihou o všeobecném lékařství a publikací "Divadelní právo",čili o soudním lékařství.

I bývalý špitál pod Petřínem nese znaky Kryštofovy ruky a hlavně pak pozoruhodný dům na Malém rynku vedle Staroměstské radnice, známý pod názvem "U zlaté lilie".

U některých konstrukčně náročných staveb,přisuzovaných Kryštofovi Dienzehoferovi,badatelé poukazují na podobný styl pražského Itala Jana Blažeje Santiniho Auchela,mladšího o dvanáct roků.Jenže spor odborníků zřejmě nebude mít konce.Kryštof Dienzenhofer byl bezpochyby skvělým sta- vitelem,který dal vzhledu Prahy hodně cenného.Tím nejcennějším jeho darem architektuře baroka byl však jeho syn Ignác,jemuž dal plně to,co sám po- strádal - vzdělání.

Když se Kryštofova hvězda nakláněla k zenitu,vzcházela českému ba- roku hvězda jeho syna Ignáce,který všestranně vzdělán dal nejen Praze,ale české zemi bezpočet barokních skvostů.