Matěj Rejsek

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:05, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

(Matyáš)

kolem 1445 Prostějov 1.7.1506 Kutná Hora Pohřben v chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře

Socha,Č.Vosmík 1911 Obecní dům,ve zdi pod můstkem mezi Obecním domem a Prašnou branou


Český gotický stavitel.Universitní bakalář,samorostlý stavební genius gotiky za vlády Vladislava II. Stavěl dnešní Prašnou bra- nu v Praze a chrám sv.Barbory v Kutné Hoře.



     Kdyby nevytesal do kamene Prašné brány - "Raysek de Prostieyov

Baccalarius Pragensis 1477" - nikdo by nevěděl,kdo stavěl Prašnou bránu. Prameny o Rejskovi cudně mlčí,jenom dobový kronikář si zapsal,že si li- dé povšimli bakaláře v Týnské škole,který "uměl pěkně rajsovati a řezby v kameních dělati,aniž by se tomu řemeslu kamenickému kdy učil a od koho". Vlastně se neví,jak se jmenoval.Prostě pěkně "rajsoval" nebo také "rey- soval",a tak mu to "Rajsek" nebo "Reysek" zůstalo.

     Později anály na Karlově universitě prozradily,že Reysek vystudoval

literní umění a dosáhl nižší universitní hodnosti "bakalář".Pak učil v týnské škole pod Týnskými geniálně vyvážených věžiček.Prý napsal pro své žáky učebnici,jak mu to ukládala kantorská povinnost.

     V tom čase se pražští konšele uradili,že dají postavit vedle Králov-

ského dvora (stál v místech dnešního secesního Obecného domu) důstojnou bránu,jež by reprezentovala důstojnost jejich stavu.Přdpokládalo se,že musí mít pěknou kamennou výzdobu s plastikami.Po staletích se reprezento- valo hned vedle pražské měšťanstvo Obecním domem.Čili dnes stojí vedle reprezentanti dvou dějinných období Prahy.

     V místech budoucí brána kdysi už stála věž a říkalo se jí nejdříve

"Horská" nebo později také "Odraná." Stavba nové věže začala 20.března 1475a svěřili ji zručnému zednickému mistru Václavovi.Byl to zřejmě jistě fortelný řemeslník,ale po roce i mistr patrně připustil,že mu na stavbu reprezentační nestačí jenom zručná řemeslnická ruka.

     Snad někdo z radních vyslovil jméno bakaláře týnské školy,který pěk-

ně "reysoval".Rejsek na jejich výzvu,aby mistru Výáclavovi pomohl,přikývl. V letech spolupráce zručného zedníka s kumštýřským bakalářem se stavitele poškorpili a Rejsek prohlásil,že buď bude pokračovat sám,nebo se spoluprá-

ce vzdá.Vzdal se zřejmě uvážlivý mistr Václav.

     Rejsek pracoval na věži po jedenáct roků a pod jeho rukama vyrůstal

reprezentativní sloup věže a "...květy a obrazy... vytesal a vše,což by k okrase téže věže sloužilo,dělal".Byl to podivuhodný kouzelník dláta a kladiva.Výuky v týnské školy se vzdal,protože by dvě povinnosti těžce zvlá- dl.Koneckonců jej stavba věže uživila.Postupem času se stal váženým čle- nem kamenického cechu.

     V Praze z jeho stavebního umu ještě vyrostl náhrobní kámen biskupa

Augustina Sankturienského v Týně a klenba domu č.548/I na rohu Staroměst- ského náměstí a ulice Železné.Když v roce 1489 Rejsek dodělával vrchní část věže a završoval své dílo cimbuřím,byli konšele finančně natolik v úzkých,že stavbu zastavili.Pokryli věž prozatímním krovem a od té doby lidé nedostavěnou věž nazývali "Nová".

     Sláva stavitelského umění bakaláře Rejska došla až do Kutné Hory,

kde se pracovalo na dokočení stavby Mistra Hanuše,který už nestačil dokon- čit gotickou nádheru chrámu sv.Barbory nad potokem Vrchlice.Bylo třeba do- stavět triforium a spodní část opěrných pilířů.Rejsek obdržel nabídku kutnohorských,přijal ji a v tomto staroslavném městě prožil zbytek života.

     Kutnohorský frejíř a literát Mikuláš Dačický z Heslova napsal

ve svých zápiscích,že Rejsek umřel l.7.1506 a pohřben byl v chrámu sv.Bar- bory,který je dominantou bývalého královského města.

     Geniální stavitelský a dekoratérský samouk vladislavské gotiky pře-

stavěl třílodní kutnohorskou svatyni na pětilodní,takže vznikl pozoruhod- ný stavební unikát v evropském měřítku.Kromě sv.Barbory pochází z jeho dláta sanktuář a kazatelnice v kostele na blízkém kopečku Kaňk.

     Výtečných staveb a virtuózních dekorací provedl Rejsek hodně.Některé

zašly pod ruinami staletí,jiné se mu připisují podle dobrozdání odborníků, kteří zkoumali jeho "rukopis".V Týnském chrámu na Staroměstském náměstí Rejskovi ještě připsali další dílo - náhrobek kališnického biskupa Jana z Rokycan.Po bitvě na Bílé hoře jej rozbili a vyhodili z chrámu jezuité i s biskupovými ostatky,jež prý nejdříve rozdupali.

    V tvorbě byl Rejsek poplatný tradici Petra Parléře,jak je z prvního

pohledu zřejmé na chrámu sv.Barbory.Jeho vlastní výraz,jimž je zapsán do gotiky,je způsob pročleňování stěn a nedostihnutelné mistrovství v umění dekorace.Tím už Rejsek takřka nahlédl z pozdního údobí gotiky do další fáze vývoje architektury.