Petr Guth

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:05, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

29.6.1853 Praha

19.5.1908 Praha

Pohřben na Malvazinkách


PD,1928

Nádražní 60/114


Zakladatel spolku "Baráčníků" na Smíchově a přední jeho pražský činitel.Věnoval spolku 25 roků života.Vlastenec,účastník příprav Národopisné výstavy v roce 1895.


Smíchovská obec baráčníků odhalila k dvacetiletí úmrtí Gutha pamět- ní desku na domě,kde bydlel a zemřel.Nebyl smíchovským rodákem,pocházel ze Strašnic a chodil do reálky na Staré město.Gut prý měl po reálce mož- nost slibné kariéry v armádě,jenže snad to ani nebylo v jeho povaze,po- slouchat povely,byl zřejmě typem příliš volným a tvořivým.Klikatinami ná- hod jej život dovedl na levý břeh Vltavy,čili na Smíchově,kde doslova vřel život.Rostl průmysl,rostl počet obyvatel a průmyslova zóna smetávala zelený poklid nábřeží a zvedala se až do kopců.

Guth je tudiž současníkem generace Národního divadla,jež dávala zá- klady českých instituci a českému společenské,u životu.Na Smíchově už dáv- no pusobil živý a nápaditý Arbes,který organizoval kdejaký výlet a kul- turní život vůbec.Začal prudký růst národního života i ve vzrůstající zóně průmyslu,kde přibývalo "Upírů" i kamenných domků na Buďánkách i jinde chudých,ale nesmírně tvořivých lidí.

Bylo mu tudiž pro charakteristiku jeho života šest,když František Josef I. prohrál bitvu s francouzsko-sicilským vojskem u Solferina (24.6. 1859) a sedm,když jako houby po dešti vznikaly české spolky a instituce od Hlaholu po Prozatímní divadlo.A když dostal místo na smíchovském ma- gistrátě mu bylo mýálo po dvacítce.To už od roku 1838 byl Smíchov prohlá- šen císařským reskriptem za předměstí a budoval se pivovar,Righofferova fabrika na vogony,Kohoutova dílna na mlýnské stroje,kartonky Portheima a Příbrama atd.V roce 1847 to ponouklo knížete Schwarzeberga k postavení hostinec "na knížecí".

V roce 1880,to měl Guth 27 roků,měl Smíchov 503 čísel a 24 984 oby- vatel,z nichž bylo 86,14 % Čechů z 76,58 % se základním vzděláním.

Smíchov se rozrostl podél Vltavy v kulturní pražskou enklávu,jež měla divadlo u Egenbergů za Újezdskou branou,Sokol brzo po pražském Sokolu (1862) a oficiál Guth jenom rozevíral další listy své účasti na životě Smíchova.Hrával divadlo a žádný druh společenského života nevynechal.Stal se v Sokole cvičitelem,hrával divadlo,pořádal šibřinky a příležitostné slavnosti.

Nezapomenutelně se do jeho života zapsal 12.srpen 1881.Běžel mezi prvními k hořícímu Národnímu divadlu a sotva zhasly plameny začal horečně sbírat halíř po halíři na obnovení Zlaté kapličky.Ale jeho největší zájem vyrostl o hodně později.Setkal se snad i mimo Prahu s tradicí baráčníků. V Kolíně založili "Baráčníky" v roce 1974.

Do Prahy se hnutí dostalo až po osmi letech,tj.roku 1882 a první pražská obec baračníků vznikla na Hradčanech v hospůdce "U koruny".Hospo- da stála v místech pohořeleckých kasáren.Po zboření hospůdky se už počet- ný spolek přestěhoval do známé bubenečské hospody "Na seníku".Program ba- ráčnické obce vycházel z vlasteneckých pohnutek: "...v životě společen- ském a domácím znázorňovati staré zvyky a obyčeje našich drahých předků.." Obec si volila rychtáře,škrabáka,kontribučního,šafáře,drába a ponocného. Muži se oslovovali "sousede" a ženy "teto".Symbolem člena baráčníků byl malinký dřevěný domeček,který nosil každý sebou.A rozlišovacím znakem mezi různými baráčnickými spolky byl tvar čapky.

Guth,který už zřejmě působil v celopražském výboru,založil obec "Baráčníků" na ustavující schůzi 7.května 1893 v hostinci "Austria".

Smíchovští baráčníci byli v kulturním životě příměstí skutečnou ozdobou.Dva roky po svém založení se zúčastnili přípravy a průběhu velké Národopisné výstavy roku 1895 v Praze,především na její expozici v Kinské zahradě.Podnět k jejímu uspořádání dal rovněž smíchovský občan,ředitel Ná- rodního divadla F.A.Šubert,který bydlel na smíchovském nábřeží (dmes Janá- čkovo) poblíž mostu,kde do roku německé okupace jej připomínala pamětní deska.

Guth spolupracoval s etnografem dr.Čestmírem Zíbrtem při národopis- ném průzkumu a při výběru exponátů se celá baráčnická obec Smíchova za- sloužila o rozšíření národopisného časopisu "Český lid",který tehdy začal vycházet.To že Guth žil národním vzkříšením a oživoval tradice,bylo samo- zřejmostí,ale smíchovský správní úředník inspiroval celou svou rodinu, takže jeho mdcera dcera Marie vyrostla z ochotnických divadelních sukýnek v přední herečku smíchovské "Uranie".