Siegfried Kapper

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:05, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

1821 Praha

1879 Pisa v Itálii


PD,1889

Nádražní 27 (odtraněna v okupaci Němci)

(od Spolku českých akademiků židů)


Spisovatel,lékař,novinář.Prosazoval čecho-židovskou spolupráci,asimilaci židů v českém prostředí.Z díla:"České listy" (v češtině),německy "Befreite Lieder".


"jest zákon všech zákonů a jmenuje se humanita". Siegried Kapper


Mezi dnešní Nádražní a Bozděchovou ulicí na Smíchově stávala cha- lupa,jejíž okna hleděla na stavení mýtného,čili v těch místech končila obec Smíchov.V domě bydlela židovská rodina Kapperů se synem Siegfriedem,který zprvu navštěvoval židovské vyučování v Klausově synagoze na Starém městě a pak chodil do piaristického gymnazium na Malé Straně.Zamilován horoucně do mýtného Lízinky a inspirován na gymnasiu učitelem dějepisu premonstrá- tem a českým básníkem J.B.Nebeským,zabrkal si brzo i na vlastní lyru.

Brzo zauvažoval nad podivuhodnou dvojatosti židů,o níž se v českém prostředí hodně diskutovalo.Žili mezi Čechy,ale mluvili německy.Pořád o tom přemýšlel,ba téma se mu stalo osou jeho duchovního života i na medi- cíně,kterou vystudoval.

Domýšlel téma v celé historické šíři a nemohl proto pominout českou tuto časově žhavě téma,o němž přemýšleli Židé i Češi.Téma se mu stalo na- dlouho látkou k přemýšlení a splynulo mu s otázkou humanismu,kterou jako každý lékař musel ctít od přísahy Hyppokratovi.Ono budu léčit a jen léčit a moje odměna závisí od mého umění,výsledků,jež společnost uzná.Kapper vi- děl stav celé společnosti světa očima své lékařské přísahy,proto mu slovo humanismu nesplývalo s aristoktatickou a kněžskou charitou.Slovo hunanismus obsahuje pojem lidství,stav lidské duše,jež se nedívá na člověka s piedes- tálu majetku.Probu-

Kapper byl literárně nadán a propadl literární a novinářské vášni. Začal psát verše,články,v nichž se vyjadřoval k době a otevřel před souvěr- ci otázku,že by židé v české komunitě měli mluvit stejně jako příslušníci jiných náboženství česky.

Židovská asimilace byl problém historický,čili daný stav se nemohl proměnit ze dne na den.Chtěje zdůraznit své židovské já v českém prostředí, vydal v češtině sbírku "České listy". Jenže Havlíček sbírku odmítl a k čes- ko-židovské asimilaci se zprvu vyslovil ztroze,ale později mluvil o ni jako o vývojové nezbytnosti.

Židovští studenti založili "Spolek českých akademiků židů",jenže Kap- per už byl ve Vídně,kde promoval a stále častěji se objevovaly jeho články i k politické situaci v novinách.Sledoval poesii,psal verše a sledoval li- terární život v Praze.Přispěl i do diskuse o Tylově románu "Poslední Čech", kterou rozpoutal Havlíček,protože se mu zdálo,že by Češi neměki jen prosit a nařikat,ale aby vlastenčení přešlo z úst do rukou.

Kapper si vážil německého básníka Eberta,Palackého přítele,který rovněž vlivem českého prostředí napsal poemu "Vlasta",čili z českého báje- sloví.Kapper Ebertovi připsal svou první německou sbírku "Schlaviesche melodie".

Záhy se z Prahy navždy z Prahy vytratil a jako lékař působil v Kro- lovci a potom žil ve Vídni,psal pod šifrou do časopisu "Sonntagblatter" i do přílohy čas."Pragerzeitung Bohemia".Když vybuchla revoluce 1848,byl mezi prvními revoltujícími hlavně stutudenty v ulicích města.Zastupoval studenty v delegaci,která šla jednat s představiteli stavů.Bojoval v prud- kých pouličních střetech s policií a jako lékař samozřejmě vuděl krev,mrt- vé a zažíval živě svoje hyppokkratovské poslání.

Když se sešel v Kroměříži říšský sněm,byl zpravodajem sněmu.Jeho sou- doba sbírka byla ozvěnou úsilí společnosti: "Befreite lieder" (Osvobozené písně).Samozřejmě,že byl po rozehnání sněmu vojskem,měl co dělat,aby včas utekl před zatčením.Musel se skrýt i autorskou anonymitou pod šifry.Nemohl b se ubránit zatčení.Jeho statí v době kroměřížského jednání sněmu bylo hodně a nemálo napsat v dobvě revoluce ve vídeňských ulicích.Jeho stati se staly sismografem času.

Ve fundované stati "Humanita a politika" ostře vyslovil požadavek lidskosti a zdá se až neuvěřitelně předstihl dobu svou myšlenkou,že exi- stuje "zákon všech zákonů a jmenuje se - humanita".

Musel se toulat po sousedních zemích.Cestoval po jihoslovanských ze- mích,byl v Německu,Polsku,nějakou dobu rovněž jako lékař v Karlových Va- rech a načas se vrátil do zklidněné Vídně,ale nakonec jej přivolal domov: usadil se jako praktický lékař v Dobříši.

Napsal i ohlasy na jihoslovanskou poesii "Gusle" a "Zpěvy lidu srb- ského",jenže bouřlivě nelehký život mu přinesl nevyléčitelnou tuberkuló- zu.Odjel se léčit do italské Pisy,kde zemřel.

Pražský spolek "Kapper" vydal v roce 1921 "Výbor ze spisů Kappera".